KrotitiKrotiti, 3. pl. -tí, kroť, tě(íc), il, cen, cení; krotívati, bändigen, hemmen, kirren, mildern, mässigen, zähmen; hladiti, tišiti, chlácholiti, sänftigen. Jg. —
co,
koho: koně, zvěř, lid, vodu, bolesť, Us., Háj., Jel., mlýn (aby méně hnal, ujetím vody, přidáním do kamene). Vys. —
koho jak. My jsme ho
s pláčem krotili. Vrat. 169. —
co,
koho čím. Koně hlazením. Kom. Boha prosbami, Trip., dobrými slovy, Žer.; lvy bitím a hladem. Ml. —
koho od čeho. Kdyby sultána od hněvu nekrotil, že bychom již rozsekáni byli
. Vrat. —
co kdy. Kosatcový kořen třesení
při zimnicích krotí. Byl. —
se. Kroť se. Us.
se v čem.
Ve zlosti se kroť
. Us.