KřesatiKřesati. Bž. 31
., Mkl
. Etym
. 138., List
. fil. 1882. 27 —
abs, Tesař křeše (teše). Val. Vck. K., die Klötze roh behauen, be- waldrechten. Škd. —
co (komu) čím. Žarty kriesá smiechot veselej chase. Ntr. V. 143. Chlapi křešú (tesají) dřevo tesačkú. Brt. D
. 224. —
co odkud: z kamenóv oheň. BO
.