KřivitiKřiviti, 3. pl. -ví, křiv, -vě (íc), il, en, ení; křivívati, krümmen. —
co: brvy (mra- čiti se), nos, mluvu. Jg. —
co kam: pod se něco k. (podehnouti). V. —
koho na koho = štváti. Jg. —
co komu. Křeč mu hubu křiví. Us. —
se. Co se často křiví, zlámati se může. Jg. —
se od čeho. Ta věž se křiví od větru. Jg. —
se komu (kořiti se). Martim.