ktkt m.
cht: spaktovat m. spachtovati. Dšk. Jihč. I. 36. — Z
kt se
t odsouvá: kerej, ke- rak, respek. Dšk. Jihč. I. 20. —
Kt změ- něno v
e: v inft. péci m. pekti; v sup. pec z pekt?; v subst. s příponou -t?: pec z pekt? a v locika, Vz Gb. II. ml. I. 449.