BláhaBláha =
blaženosť. Dch. Zem naň bláhu proudem vylívá. B. nebeská, věčná. Sš. Bs. 166., II. 197. (II. 103., 104., 149.). —
B., y, m., os. jm. Tk. V. 98., 101. —
B. Ma- touš, starší církví evang. 1772.—1837. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 186., S. N., Jg. H. 1. 535. —
B. Jos, † 1831. Jg. H. 1. 535. —
B.- Vojtěch, školní řed. v Praze, pěstoval hudbu a zpěv. 1811.—1882. Vz Enc. paed. I
. 644., S. N.