KvilbaKvilba, y, f
. =
kví
l,
kvílení. Tč., HVaj. BD. I. 172. Ženy s kvilbou a plačem pána doprovázely. Sš. L. 209
. Vše sa utiší, k. umlkne. Ntr. V. 28. Žialnohlasá k. Ntr. V. 72. Kvilby náladu vdýchne do varyta. Phld. VII. 105.'K. lidu, túženie. Lipa. II. 147.