Kýta
Kýta, y, f., kejta, kýtka; něco dole úzkého a výše širšího, zvláště plece od hovada přední n. zadní, chyška. Keule, Schinken, Schlegel (eines Thieres). Tlustší hořejší čásť zadního běhu zvěři. Šp. Zadní kýta, petaso, perna. D. K. skopová, telecí, jelení, srnčí, černá, uzená. Jg. Dal do kýt = práskl do bot, utekl. Na vých. Mor. Rána na kýtu, Keulenschuss. Šp.