KýtaKýta, y, f., kejta, kýtka; něco dole úzkého a výše širšího, zvláště plece od hovada přední n. zadní, chyška. Keule, Schinken, Schlegel (eines Thieres). Tlustší hořejší čásť zadního běhu zvěři. Šp. Zadní kýta, petaso, perna
. D. K. skopová, telecí, jelení, srnčí, černá
, uzená. Jg. Dal do kýt
= práskl do bot, utekl. Na vých. Mor. Rána na kýtu, Keulenschuss. Šp.