BlahovůleBlahovůle, e, f. =
náklonnosť k někomu a mysl k němu přívětivá a jemu oddaná, dobrolíbeznosť, das Wohlwollen. S. N., Sš. II. 157. B. boží k lidem; Pozdravení apo- štolů nebylo pouhým znamením b., nýbrž účinné a působivé. Sš. I. 22. Bůh působí ve vás i chtění i konaní po b-li. Sš. II. 167.