LahoditiLahoditi, 3. pl. -dí, il, děn, n. zen, dění n. zení; lahodívati, lahodniti, usmířiti, mildern, lindern, besänftigen; libě mluviti
, činiti
, lieb- kosen
, schmeicheln. Jg. —
co, koho. Laska- vosť krále práv surovosť lahodí (mírní). L. —
komu. To smyslům lahodí. Jel., V., Kom., Sych. —
(komu) čím. Rty svými nepřítel 1. vám bude Br. Ústy lahodí s
v srdci svém lesť ukládá. Štelc. L. někomu jazykem, řečmi. Br
. —
komu v čem. Sobě samým v tom lahodíme. Kom. V tom mu štěstí lahodí. Us. —
o kom. Tak nám má Buoch lib býti, když nás treskce, jako když lahodí o nás. O 7 vstup. Když se bál, lahodil o mně. Ms. sv. Aug. —
se ke komu. Rk.