Landfrid, lantfridLandfrid, lantfrid, u, m.
, z něm.
Land- frieden
, v kn.
tov. obecný zápis.
1. Písemní zápis stavů, že chtějí zemské zákony za- chovávati, pře své nikoli mocí a násilím, nýbrž výpovědí zemských úřadův uklízeti, škůdce země pronásledovati atd. Konal se hlavně, když vladař na
trůn nastoupil aneb zemřel. — L.
, spolek několika krajů, aby škůdce země brannou mocí na uzdě drželi. V 1. ozbrojený proti těm vydřiduchům k své obraně že sestoupí. Mus. 1848. 264
. — L., ti,
kteří takový spolek učinili
. P
. Menhart s l-dem kraje plzeňského porazili jsú vojska táborská. Vz více v Gl. 117.