1. Láti1.
Láti =
plísniti atd. BO . Ž. wit
. 67. 31
., 36-22
. L
. z lajati. Bž. 28. Cf. Mz. v List. fil. 1882. 192
. —
komu. Nelaj mi. Ž. wit. 15. 17. L. komu. ZN. Té náhlé schůzce lál. Kká. Td. 62. Jenž otčíku lají. Hr. ruk. 97. b. —
nač. Já nezpívala, jen sem si na služku lála. Sš. P. 132. Volno psu i na Boha láti (štěkati). Pk. Bůh neslyší, když pes na měsíc (na hvězdy) laje (štěká)
. Prov. —
komu z čeho. Neračte nám z toho láti. Mnč. R. 99. Nemáš mi proč z toho 1. Hr. ruk. 423
. Z toho jim králevna nelá
. Kat. 14. Mnozí změtenci budú mi z toho láti. Výb. II. 285. —
komu o
č. Za Sš. P. polož: 654
. Lál nešlechetné tej ženě o hrušky. NB. Tč. 237. —
jak. Příkře 1. BO. Ševci svým ženám zle lajú
. Hr. ruk
. 124. a
. Ze mi laje bez viny. Půh
. II. 562. —
komu,
koho proč. Prečo ma tvoja manka laje. Sl. ps. 210
. Mňa pro tebä lajú Ht. Sl. ml
. 220. Má maměnka mně pro tě laje. Sš. P. 392.
— kam. Vaněk obveda tu škodu do- brými lidmi lál jest v svět, kdoby jemu tu škodu učinil
, že by nebyl dobrý člověk. NB. Tč. 214.