LebedaLebeda. Česká 1., atriplex. 14 stol. Mr., Byl. 15. stol. Vlaská 1., chrysolachanum. Mr. L. červenolistá, a
. purpurea. Dlj. 34. Cf. Stb. 243., Rstp. 1283., Kram. Slov
., Rosc
. 121., Mllr. 20
., 32., Schd. II. 279., ČI. Kv. 152. Sel sedláček lebedo na tom panském liódělo (údělu)
. Sš. P. 676
. Nasela sem marijanku, sešla lebeda, což budu ga- lanom davať, běda přeběda! Sš. P. 283. Patrná to běda, když se rodí v žitě l. Č. M
. 177. —
L. =
špata, ledačina. Brt. —
L. stala se mi 1. (nepodařilo se mi). U Fry- štatu
. Džl. —
L., y, m. =
člověk slabý, ne- mocný, bídný. To je lebeda! Laš. Tč., Džl. — L.
, os. jm. —
L. Václ. 1610. Jg. H
. 1. 2. vyd. 591., Sbn. 939., Jir. Ruk. I. 446., S. N. —
L. Ant., 1797.—1857., známý čes. puškař. Po něm převzali továrnu jeho syn Ant. a Ferd. Vz Lebedovka, Rk. Sl., S. N.