LehnoutiLehnouti, hnul a hl, utí = položiti se, sich legen; lehati. Jg. —
Abs. Jak si ustele
, tak lehne. Prov. Lehaje vstávaje se modliti. Jakou duchnu máš
, tak lehni
, tak pod ní se obrať
, stěhni. Reš. Já bych již rád
lehl (šel spat). Jg. Lehni
, lež! (couche = kuš, volá se na stavěcího psa, aby se k zemi přitlačil, lehl). Šp. —
kam. Já
na tuto postel lehnu. Ros. Lehnouti
si (ethický dativ) na podušku. Er. P. 279. L. si
do postele. Jdi, lehni si do sena. Er. P. 254. —
kdy. Po jídle si lehnu. Us. —
čím. Saul chtie jieti Davida lehl polem. Ps. ms. Sám byl bych lehl hlavou
na kamení, nohama
do trní. Er. P. 501., Sš. P. 32. Město popelem lehlo. V. Město rumem a popelem lehlo. Har. I. 82. Obilí deštěm lehlo. Nt.
Proti nepříteli polem 1. Us. —
na čem, kde. Až jednou všecko na hromadě lehne. V. Na hromu lehne, na hromu vstane (= pořád
kleje). Č. Pojez, než lehneš na marách. Jir. dh. Až ten kořen několik dní v tom víně lehne (poleží), slij to víno atd. Jád. Ten list přiznávací
u pánov z Rožmberka lehne (chován bude). Ms. 1449. —
k čemu: ku spaní; 1. si ke zdi. Us. —
koho,
co. =
líhnouti, hecken, gebären, brüten. Svině se prasí, některé už lehla. Us.