LíhnoutiLíhnouti, vz Lisť. fil. 1882. 193., Mkl. Etym. 163
. —
se komu kde. Vrtochy se mu
v hlavě líhnou
. Sá
. —
se čím. Hřích, jenž se morem ve Florenci líhl. Hdk. — s
e od čeho. Od vody sa vši 1'ažú, vom Wasser bekommt man Läuse in den Magen (říkají pijáci). Slov. Zátur. —
jak. Vtáky sä tak plienia, že sä liahnu, ľažú. Niektoré sä ľažú len raz do roka, iné dva, tri razy, niektoré i devät ráz
. Slov
. Hdž
. Čít. 177.