LinoutiLinouti. —
co kam. Luna poklidnou svou tvář
na dřímající zem linula. Dbv. V ni silný pramen linul tvého milosrdie. Pravn. 350. Slov milých balzám v chorou linouc duši. Kká. K sl. j. 192.—
kde jak. Dotkneli se cukr n. neklížený papír jed- ním koncem kapaliny, line
v něm na všecky strany. Mj. 19. —
nad čím. A vše země tělesa nad svou samotinou rosu trudu linou. Sš. Bs. 55
. —
se kam (jak
). Vlasy
v ka- deřích
ku plecím se linou. Koll. St
. 277. Pak sjlná se v otčiny srdce liň (Vltavo). Kká. Š. 119. V tvář se line slza. Kká. K sl. j. 105. —
se odkud. L-lo se z ní kouzlo. Osv. I
. 272.
— se jak. Proud řeči se zvolna linul. Vrch. L
. se proudem kolem něčeho. Kká. K sl. j. 5.