LitovatiLitovati. Cf. List. fil. III. 226. —
abs. Keďs mala (měla) 1., malas nevandrovať. Sš. P
. 140. —
co. Ty to budeš 1
. Zpěv. I. 198. Obyč.genit. —
čeho: svého přenáhlení. Us. Pdl
. Šla dušička plakající a svých hříchů litující; Ja plaču, lituju věnka zeleného, že sem ho pozbyla pre tebe samého; Nemam jo žadného, co mne lutuje. Sš
. P. 25., 381., 465. Nelitujte střel. BO
. L
. svých předků. Kom. Lab. 51
. Slibujem všickni toho L (mstíti) společně
. 1502. Cf. Pal
. Rdh. 1
.181., Brt. S. 3. vyd. 190. —
čeho jak. Svých hříchů dokonale, upřímně 1. Mž. 21. —
čeho jak. Od něhož (krokodíla) přísloví vzešlo, když falešný člověk druhého
na bílo lituje a pláče: krokodilovým pláčem pláče. Po- ličan. —
že. L
. jest, že ... . Dch. —
se komu. L-val se brat bratovi. Sš.