LoubLoub (strč. lub), i, f.,
loubí (strč. lúbí), n
., podloubí
, podsíň, kobka, kotec, Laube. Jg.
, Šp.
Před kostelem: kobka, kopka, ba- binec. Šp
. V loubí se procházeti. Jg. Pod loubí n. pod loubím seděti. Jg
. — L. = krám soukenický, Tuchladen. Zlob
. — L. = hůra, půda. Dachboden. D
. — L. = beseda ze ze- leného stromoví n. křoví, grüne Laube. Vinné l.; keř na loubí vedený. V. Stinné l. D.