Mlýn
Mlýn. Str. 1046. b. 20. ř. zd. křižem oprav v: křížem. Cf. Bž. 18., Mkl. Etym. 186., Arch. VII. 225. M. dřevěný, náchlebný, 8dl. Hr. 1. 32., 39., nebeský (který ma hlavné jen dešťovou vodu), Prm. IV. 271., cukerní (prístroj v cukrovaru), Us., mačkací či dej- lovy k odstraňování trusek z litiny, die Zängmaschiene, Včř. I. 5., KP. V. 176., amal- gamovací, NA. IV. 171., přední, die Vor- schieuder, Šp., na čištění obilí, na barvy, Dch., na škrob, Zpr. arch. VIII. 88., pu- chovný, NA. IV. 159., na rudu, Arch. VIII. 18tí., o šesti kolách, Půh. II. 280., 301., o více kolách. Žer. Záp. II. 128. Cf. o m. Schd. I. 64., Kram, Slov., Sdl. Hr. I. 16., 32., 186. O m. římských vz Vlšk. 502. M. samo- tižný. Sdl. Hr. 11. 124. M. platnýřský = brusírna, Schleifmühle. 1555. Přijel s troškou do mlýna (o tom, kdo skáče do řeči). U Tře- bonína. Oiv. Míti ve mlýně (míti spěch). U Jižné. Vrů. K tichému mlýnku palce (ru- kou) sestavil. Čch. St. 67. M. se škrtí (jde-li na prázdno). Us. Hk. M. nahnati, ins Kreuz ziehen. Šp. Lítá kolem mlýna (má běkavku). Val. Vck. Přijíti na mlýnek (do vyšetřo- vání). Us. Šg. Dostal se ženské na mlýn (do ženskýcn pomluv). Jrs. Darebné sú pusté mlýny pod suchým rybníkom. Glč. I. 114. M. a senk sú čertova škola. Slov. Orl. IX. 247. Každý púštá na svůj m. (vodu). Slez. Šd. Voda šumí a mlýny melí. Bž. exc. Mlýny boží melou zdlouha, ale zdrobna. Us. Kát. Kdy padá voda na m. ? Když prší. Brt. Mluva mlynu: M. svádí mlynáře k nepocti- vosti hlanolem: ber ber ber ber, ber ber ber ber! Brt. Dt. 75., Km. 1886. 410. Ct. Zálubí, Zálubné, Zámelka. Hra na mlýn. Vz Brt. Dt. 170. — M. v télocv. = přesedáni odnožmo v zadu. Rgl. exc. — M., Mlin, ves u Sobéslavé, cf. Rk. Sl.; M. pod Jedlinou, Unterjedlinermühle, mlýn u Rychn. n. Cidl. Mlýny na Vltavě. Tk. IV. 171.