ModlitbaModlitba, oratio. Ž. wit. 4. 2., bělosobotni, děkovací, duchová (vnitřní), jitřní, mešní, noční, obecná, odpolední, po přijímání (po- přijímací, Hnoj.), povzdechová, před při- jímáním (předpřijímací, Hnoj.), předvečerní, sborná, soukromá, společná, stolní (před jídlem a po něm), stupňová (u oltáře), tajemná či tichá, úhrnná či hlavní, ustavičná, vánoční, večerní, velkopáteční, veřejná, vnitřní, zaklínací, za úvodnici atd. Hnoj., Hrudička Lit
. 62., 67., Dch, Stárek Chrys. 238., 286., 279., 280., Pdl. M. římské. Vz Vlšk. 502. Marná jest m., když křivý jest skutek. Výb. II. 648. Nepotřebuju už než tvé m-by (umíraje), U Žamb. Dbv
. S m-bou práci svou konej. Us
. Bž. M bami na ně- koho pamatovati. Pdl. Pomodli se, Janíčku, jednu modlitbičku za její dušičku. Sš. P. 111. Když byl na m-bácb. Pass. mus. 392. Hospodin m-bu mú prijal. Ž. wit. Na mbu se vydala. Sv. ruk. 336. M. jeho buď s hřie- chem; M. jest řečenie neb činenie, kterýmž mysl člověka v Boha neb
k Bohu nábožně se povzdvíhá; M-bu složiti. Hus I. 402., 291., 313 M. hlasitá vzácna nenie, když sě s modlitbú srdce nesjedná. Ib. I. 373. Strom nově zasazený nemůže se pokládati za ne- úrodný: tak m., byť nebyla hned vyslyšena, nebude bez prospěchu. Hkš. M
. jest jako pára, která vzhůru vystupuje a zase jako úrodný déšť k zemi se spouští. Hkš
., Sb
. uč. Modlitbičky vz Čes. mor. ps. 7.—-10. M-teb českých (sbírky nejstarší). Vz Jir
. Ruk. II. 42., Sbn. 752., 387., Jg. H. 1. 708.
, Hš. Dod. I. 31. Cf. Modtlitva.