MouchaMoucha (na Mor. mucha), muška, y, f., instr. mouchou n. muchou, pl. gt. much etc., vz Hrouda. M., mucha, lit. musse, lat. musea, řec.
????, strněm. mucca, skr. makšikâ. Schl. Mouchy, muscidae, die Fliegen, f. M. domácí, musca domestica; bzučivá, m. vomitoria; m. kuklová, tachina puparum; masařka živorodá, sarcophaga carnaria. Frč. 159. M. mrcho- lovka, m. cadaverina; m. umrlčí, sarcophaga mortuorum, m. lejnovka, scatophaga sterco- raria; m. sýrařka, piophila casei; m. pichlavka, stomoxys calcitrans. Vz Ovad, Střeček, Hmyz, Mouchovití. Mouchy nadělaly do masa mnoho ztrusků. Ros. Lidí jako much = mnoho. Us. M. uštkne, štípne, uštípne, píchne, štípá, Jg., Bzučí. Pt. Mouchy odhánějí se odháňkou. Kom. Mouchy se zděsiti (příliš bázlivým Býti). V. Vz Bojácnosť. Č. M. mu na nos sedla neBo: M. mu přes nos přeletěla (pro málo se hněvá). Vz Nevrlý. Lb., D. I muška ho na stěně mýlí. Vz Nos a předcházející. Č. Má ten mouchy v nose (divný člověk). Plk. Ten človek má muchy (utajený, pod- vodný, popudlivý). Mt. S. Málo sršnóv mnoho much zapúzie. Dal. 76. Vleče se (leze), jako moucha z pomyjí (zdlouha, lenoch). V., Č. Z mouchy slona strojí (dělá. Cf. Z komára velblouda). D. Vz Zvětšování, Lhář. Lb., Č. Dobrá psu m., a chlapovi řepa. Na Slov. S muchami zahynouti (v nic obrácenu býti). V. Vz Smrť. Č. Ulnul co pták na lepu, co moucha na medu. Mus. Jako když m. do pekla padne. Jg. Nebo: Co by mouchu do pekla hodil. Vz Žrout. Č., Lb. M. s pávím ocasem (pyšný). Č. Kroutí se co m. v hrachu (činí, jak by mu nevím jak pilno bylo). Č. Jed na mouchy. I m. se brání a štípe. Pk. Točí sa ako mucha na jar, keď odžívá (=je opilý). Mt. S. Ta se otáčí jako m.
v kolo- mazi (o děvčeti neobratném). Na Želivsku. Sř. — Kůň má mušky (neduh koňský). D.