MučitiMučiti, Mkl. Etym. 201. —
abs. Nadeje mučí. BO. Co mučí, to učí. Lpř. —
koho. Když mučí mě nepřítel. Ž. wit. 41. 10
. —
se jak. Kdo sa k zlému učí, nadarmo sa mučí. Glč. II. 255. —
koho jak dlouho proč. Panny ciesařovým kázáním tak dlúho jsú mučeny, až . . . Pass. —
čím. Jimiž (mukami) tě bez meškánie kázal m. Výb
. II. 19.