Nadhlavní
Nadhlavní, ober dem Haupte befindlich. N. úhel. Scheitelwinkel. Nadhlavník, u, m., Zenith, m. Myslíme-li si od temene hlavy své přímou čáru až ku klenbě nebeské, jmenujeme ten bod, v kterém by se tato čára s oblohou setkala, nadhlav- níkem. Vz Podnožník. Cimrhanzl. Vz S. N. Nadhnouti = nadehnouti. Nadhoditi, vz Nadhazovati. Nadhorní, ího, m., der Bergmeister. Rk. Nadhraditi, il, zen, ení; nadhrazovati, oberhalb zäunen. — co komu = nahraditi. — co komu čím. Jinú věcí mi to nadhradí (nahradí, ersetzen). Tkadl. Nadhrduý, nádherný, stolz. 1G93. Nadhrohní, über dem Grabe. N. řeč. Nadhubky, pl., m., das Mundstück. Rohn. Nádcha, nádcha, nátcha, nátka, y, f. — nadchnutí, dech, der Hauch, Athem. D. — N., nemoc, když se kdo nadchne n. nalká zlého povětří, Ros., zimnice. N. z rány, D., k zubům. D. Okolo močidla chodě neujdeš n-chy. Vz Společnost. Lb. — Kom. — N., oteklina, růže, der Rothlauf. Jg. — N., rýma, der Schnupfen, Katarrh. N. prsní. Tys. Nadcházeti, vz Nadejiti. Nadchlípiti, il, en, ení, nadchlipovati, oberhalb beugen. Rostl. Nadchlivosť, i, f., der Ansatz zur Krank- heit. D. Nadchlivý, k nemoci náchylný, Ansatz zur Krankheit habend. Scip. Vz Nadchlý. Nadchmat, u, m. N. pokos (v tělocviku). Tš. Nadchnouti (zastr. natclmouti), nadchnu nadechnu, nadechl, nadchl, nadšen, nadchnut, šení, chnutí; nadýchati = na něco dechnouti, anblasen, einblasen, anhauchen ; vdechnouti, einblasen : naplniti myšlénkou n. žádostí, ein- geben, begeistern. Jg. — koho. (akkus.). Natchl ducha oživujícího. Br. Nadechl ho někdo = navedl ho, poradil mu, poštval ho. C. To ji lasička nadchla (iron.). Us. Da. Nadchl hrdin (gt.) šp. m. hrdiny (akkus.). — koho čím: člověka jedem, Jg., svým duchem, Mus., duchem Hospodinovým. Br. Nadech ho svým dechem. Č. Saň lidi smr- dutým duchem nadchla, Pass. 357. Šaty nadchly kouřem. Us. — koho k čemu = popuditi. Rk. — na co. Rk. Vz Nadchnutý.