NadjetiNadjeti, nadjedu, el, et, etí; nadjížděti, ěl, ěn, ění, vorfahren, vorreiten, zuvorkom- men. —
co, koho. On ho sobě nadjel. Jg
., Hos
. Vítr n. Har. Nadjel ju švarný synek
na vraným koňu
. Mor. P. 332. Zb. — V obec. mluvě též slýchati: Že mu nenadjedeš? Da.