Najeti
Najeti, jedu, jel, jetí; najezditi, il, ční; najížděti, ěl, ění; najezdívati, najíždírati, an- fahren, anreiten. — na co (kam), na koho. N. na ránu. Ros. Žádný (nikdo) na druhého výtržnč najížděti nemá. Zříz. Těšinsk. — kam (k čemu): k ráně. Rk. — se, viel, oft fahren, reiten. Jg. Už jsi se dosť na- jezdil (mnoho jezdil, 2. se nahral) ? Ros.