NáletNálet. Bž. 25., 37., 215., Asn. 4., Alx. V. v. 886. (HP. 22
.), Št. Kn. š. 10., Sv. ruk. AI. 41., 1048., S. 20., 100
., An
. 274., Kar. 31. Nalit, posud na Slov. Ssk. Nalit tu ho- dinu. Ib. 18. Nalit viera s svú zástavú ku pravdie pospieši. Ezp. 100. I uzriech naliť koň črný; A když vjide do jich školy, na- liť člověk, jenž jmějéše ruku suchú. Zří. Viděl jsem, nalif chvála božie naplnila dom; Otevře dvéře, nalif (et ecce) jeho ženima leží před dveřmi; Patřil jsem na zemi, nalif (ecce) prázdna byla. BO. I uzřel jest, naliť hora plna koní a vozóv (et ecce mons)
. Bj. Naliť oblak světlý obklíčil je; Vnide naliť člověk. M. I vezřech nalit i s nebe jeden krásný člověk stúpi. Výb. I. 142
. b. Alx. N. se mu smrť nahodí. Sv. ruk. 93., Hr. ruk. 415. Nalif chudí všudy plači. Pravda str. 23. Cf. Nali (dod.).