Nárožník, uNárožník, u
, m., co na rohu jest, Eck-; nárožní kámen: rohovník, patník, krajník, odsadník, úhelník, úhelní kámen. Šp. N., nárožní kul. Eckpfahl. Jg. — N.,
hřebík do krovu. Dch. I chytá se nárožníků stěny (v po- vodni). Hlas. —
N., a, m., snad poddaný, který za půdu sobě postoupenou nárožné platil. Gl. 172. — N., vlastník nárožního domu. Vz Tk. II. 110,