2. Následek2
. Následek, dku, m
. N. je to, co se z dů- vodů poznává
. Mark. Die Folge, der Erfolg. Formalně je n. věta taková, jež z nějaké hlavní věty Čili zásady plyne; realní či věcný n. je to, co obyčejně účinkem zoveme, jež předpokládá opět svou příčinu. Hš. Vz S. N, Z toho povstaly zlé n-ky. Berg. N-ky míti.
z něčeho vyvoditi. D. Z toho n-kem musí jíti, že . . . Měst. bož. N-kem uzavření (na- řízení)
= vedlé usnesení, nařízení. Rs. Nemělo to dobrých n-kův
= na nic dobrého to ne- vyšlo. Jv. Za n. míti, nach sich ziehen ; n-ky jeviti; řeč velikých n-ků; n-ky daleko sa- hající ; n-ky neprodlévají; n-kem toho. Dch. V n-ku toho jinak jednám,
šp. místo : proto, za tou příčinou atd
. Vk. N-kem toho se stalo, že . . .
Pozn. ,Následek je sice nové ale dobré slovo. Nahrazovati se může starším ,
účinek.' ,
Následkem´ nahrazovali staří slovy: z té příčiny, za tou příčinou. Také m. frasí: ,následek (za n.) míti' mělo by se častěji klásti: následovati, pojíti, pocházeti
, vzejíti, v zápětí míti
. Brs. 109. Někdy stačí předložka
z: Udělal to následkem nouze = z nouze. Kos.