Nastojte
Nastojte, m. nestojte (přispějte raději po- mocí, Er., Hš.; Bdl. v Gl. 173. však myslí, že naopak nestojte přehláskou z nastojte povstalo, vz více tam a Nastáti, Bohdá. Na- stojte nazýván za starodávního zřízení v Čech. a na Mor. pokřik, jímž okradený sousedům oznámil, že mu byla nějaká věc z domu n. ze dvora ukradena; sousedé pak byli povinni mu pomáhati, aby své věci opět nabyl. To trvalo až do konce 12. stol. Vz S. N.