2. Navázati2.
Navázati, -zám n. -ži (zastr. navíži);
navazovati, anbinden. V soukenictví niti osnovy nové k staré osnově přivázati, an- knüpfen. Nvk. —
co komu. Navaž mi tu tkanici, provaz. Jg
. Co ti matka navázala (k svátku dala)? Us. Hý. —
co, čeho k
omu ka
m. Navázala si tkanic
na hlavu
. Us. N. na sebe. Kom. N. dříví
do otýpek. Byl. Navázav naň těžké břímě, zahnati pryč kázal. Pass. 550. — s
e čeho, s čím: dřiví, s dřívím. Co jsem se nažala, snopů navázala. Er. P. 329.