NávěstNávěst, i, f., propositio. Úsudkové, z je- jichž pravdy nebo křivdy pravda nebo křivda následuje, slujte návěsti, praemissae; V pro- stém rozsudku sluj návěsť obšírnějšího okresu návěsť hořejší a druhá, která se pod ním podebírá, n. dolejší (propositio majora minor). Marek. N. hořejší (hořejšek), dolejší (dolejšek)
. Ober- a Untersatz. Nz. N. sluje věta, z níž následuje nutně v myšlení jiná věta, závě- rečná věta či závěrek zvaná. N. je tudíž to co zásada a závěrek tolik co následek. HŠ. M. vyšší n. hořejší, nižší n. dolejší. N. slu- čovací, výčetná n. rozdělovači, n. s rozlukou v podmětu aneb s rozlukou v přísudku
. K. kategorická, podmiňovací. Jd.
