Nedověřiti, nedůvěřitiNedověřiti, nedůvěřiti, il, en, ení;
ne-
dověřovati, nedůvěřovati: ne dosti věřiti, zu wenig glauben; nevěřiti, nespoléhati se, nicht trauen, nicht glauben. —
abs. Nedů- věřovati jest opatrnosť. Jg., Lb., Km. —
komu, čemu. Žádnému nedověřuje. Br. On jeho slovům nedověřuje. Br. — Ros., V. —
s inft. Já si nedověřuji s to býti. Us. —
se komu. On se mi nedověřuje. Ros. Čechům se nedůvěřil. Kom. —
v čem. Ve všem
se mu nedůvěřil. Pešin. —
čeho na k
oho. Kněz naň toho nedůvěřil. Dal. —
aby. Nedůvěříce, by síle jeho odolati mohli. V. Nedůvěříce se, aby sami města dobyti mohli. V. Pol. 411.