Nerci, nercili, nerciliž (neřci, neřcili
Nerci, nercili, nerciliž (neřci, neřcili), ich sage nicht, um nicht zu sagen, geschweige. Jg. Ani jsem ho neviděl, nercili s ním mluvil. D. Ani dobytku není co dáti, nercili čeládce. Br. Na mne nepohleděl, nerci takové poselství ke mně činil. Čr. — Nerci — ale i (a i, ale také i), nercili — ale (ale také, ale i, ale také i). Vz Věta spojovací. Klademe toto, když druhého vyzýváme, aby o prvním členě nemluvil, pokládaje celou váhu myšlénky na členě druhém. 1. Oba členy jsou tvrdící. Pří- sudek může býti rozličný n. společný ? tento klade se do členu prvního nebo druhého. To chci mluviti nercili v cechu, ale i v plné radě před pány. Svěd. Nikdy jsme tak ukrutní nebyli, abychom nercili (maso lidské) jísti, ale jeho se i dotknouti měli. Ler. Nercili známým, ale i samým sobě divní byli. Har. — 2. První člen jest záporný, druhý tvrdící. Tu se užívá: nerci ne (nercili ne) — ale, alebrž, nébrž. Nercili tím od biblí odveden nebude, alebrž jako za ruku do ní veden. Kom. — 3. Jsou-li oba členy záporné, praví se: a) když jedenkaždý svůj vlastní přísudek má, který se zapírá: Nercili ne (nerci ne) — ale ani ne. O tom jsme ničehož nercili ne- mluvili, ale ani nikdy neslyšeli Zyg. — b) Když jest přísudek oběma členům společný a klade-li se v druhém členě, praví se: Nerci (nercili) — ale ani ne. Muž šlechetný nic nešlechetného nercili činiti, ale ani mysliti nebude. V. c) Když se však klade do prv- ního členu, praví se: nerci (nercili) — ale ani. Toho nercili zahájiti nemohli, ale ani potupiti. Us. — Místo ,nerci, nercili1 klade se i neřku, neřkuli, vz toto. Po tři dni ne- řkuli nic nejedli, ale ani nepili. Št. — Zk. Skl. 540. Místo „nercili ne" může se v prv- ním členě říci: odstup to aby... ale; daleko jest od toho, aby — nýbrž. Daleko jest od toho, aby tím od biblí odveden byl, alebrž jako za ruku do ní veden bude. Zk. Vz Ne- řku, Tím méně.