Nerci, nercili, nerciliž (neřci, neřciliNerci, nercili, nerciliž (neřci, neřcili), ich sage nicht, um nicht zu sagen, geschweige. Jg. Ani jsem ho neviděl, nercili s ním mluvil. D. Ani dobytku není co dáti, nercili čeládce. Br. Na mne nepohleděl, nerci takové poselství ke mně činil. Čr. —
Nerci —
ale
i (a i, ale také i), nercili —
ale (ale také, ale i, ale také i). Vz Věta spojovací.
Klademe toto, když druhého vyzýváme, aby o prvním členě nemluvil, pokládaje celou váhu myšlénky na členě druhém. 1. O
ba členy jsou tvrdící. Pří- sudek může býti rozličný n. společný ? tento klade se do členu prvního nebo druhého. To chci mluviti nercili v cechu, ale i v plné radě před pány. Svěd. Nikdy jsme tak ukrutní nebyli, abychom nercili (maso lidské) jísti, ale jeho se i dotknouti měli. Ler. Nercili známým, ale i samým sobě divní byli. Har. — 2.
První člen jest záporný, druhý tvrdící. Tu se užívá: nerci ne (nercili ne) —
ale,
alebrž, nébrž. Nercili tím od biblí odveden nebude, alebrž jako
za ruku do ní veden. Kom. — 3.
Jsou-li oba členy záporné, praví se: a)
když jedenkaždý svůj vlastní přísudek má, který se zapírá: Nercili ne (nerci ne) —
ale ani ne. O tom jsme ničehož nercili ne- mluvili, ale ani nikdy neslyšeli Zyg. — b)
Když jest přísudek oběma členům společný a klade-li se v druhém členě, praví se: Nerci (nercili) —
ale ani ne. Muž šlechetný nic nešlechetného nercili činiti
, ale ani mysliti nebude. V. c)
Když se však klade do prv- ního členu, praví se: nerci (nercili) —
ale ani. Toho nercili zahájiti nemohli, ale ani potupiti. Us. — Místo
,nerci, nercili1 klade se i
neřku, neřkuli, vz toto. Po tři dni ne- řkuli nic nejedli
, ale ani nepili. Št. — Zk. Skl. 540. Místo
„nercili ne" může se v prv- ním členě říci:
odstup to aby...
ale;
daleko jest od toho, aby —
nýbrž. Daleko jest od toho, aby tím od biblí odveden byl, alebrž jako za ruku do ní veden bude. Zk.
Vz Ne- řku,
Tím méně.