Niť
Niť, i, f. Chč. 444. Der Faden, Zwirn. Nitka, das Fädchen. (V obecné mluvě podlé ,Daň': niť, ě, pl. nitě). Pl. niti, instr. nitmi, lok. nitěch; dle Kost. N. lněná, šicí, křížová, V., Jg., hedvábná, sirná, krajková, k pletení, Kh., bílá, černá, šedá, režná, anglická, točená, navlíknutá, Us., překroucená, voskovaná, stejná, trvanlivá, spuchřelá, Šp., stříbrná (Silberfaden), zlatá (Goldf.), příční (útek, Querfaden); konec, úplet nití, Š. a Ž., cív- ková, Spulenzwirn. Dch. N. z koudele se- tkaná (torta). BO. Niti plátěné. BO. Klubko nití. Obchod s nitmi. Po niti, fadengerad. Šp. Niti táhnouti (přísti). V. Navití nití (klubko). V. Niti vytahovati, voskovati; nitmi šíti, lemovati, obšívati. Sp. Niti do klubka sví- jeti; konec niti. Us. Visí na tenké niti (nitce). Vz Nebezpečenství. Lb. To je stejná niť, místem jako vlas, místem jako klas. Sk. Po niti klubka dovíti a (toho) se doptati. Po niti klubka důjdeš, se doptáš, dohrabeš. Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Tenký jako Niť. Jg. Dlouhý den, krátká niť (v létě se méně udělá, den se spíše rozchodí a prozahálí). Č. Když není nití, nemůže být šití. Šp. Ten by musel mnoho nakoupiti nití, jenž by chtěl lidem huby zašiti. Šp. Není tak dlouhé niti, by se jí nedoviti. Pk. Ob- lúpí ho a naha čistého niti na púšť pustí. GR. Vz Čistý. — Vz Klubko. — N. vodní pohyblivá, řasa. Vz Schd. 255). — N. zapa- lovací, stopina, der Zündfaden. Bur.