NiťNiť, i, f. Chč. 444. Der Faden, Zwirn. Nitka, das Fädchen. (V obecné mluvě podlé ,Daň': niť, ě, pl. nitě). Pl. niti, instr
. nitmi, lok
. nitěch; dle
Kost. N. lněná, šicí, křížová, V., Jg
., hedvábná, sirná, krajková, k pletení, Kh., bílá, černá, šedá, režná, anglická, točená, navlíknutá, Us., překroucená, voskovaná, stejná, trvanlivá, spuchřelá, Šp
., stříbrná (Silberfaden), zlatá (Goldf.), příční (útek, Querfaden); konec, úplet nití, Š. a Ž
., cív- ková, Spulenzwirn
. Dch
. N
. z koudele se- tkaná (torta). BO
. Niti plátěné. BO
. Klubko
nití. Obchod s nitmi
. Po niti, fadengerad. Šp. Niti táhnouti (přísti). V. Navití nití (klubko). V. Niti vytahovati, voskovati; nitmi šíti
, lemovati, obšívati. Sp. Niti do klubka sví- jeti; konec niti. Us. Visí na tenké niti (nitce). Vz Nebezpečenství. Lb. To je stejná niť, místem jako vlas, místem jako klas
. Sk. Po niti klubka dovíti a (toho) se doptati. Po niti klubka důjdeš, se doptáš, dohrabeš. Kdo se chce klubka doptati, táhni se po niti. Tenký jako Niť. Jg. Dlouhý den, krátká niť (
v létě se méně udělá, den se spíše rozchodí a prozahálí). Č. Když není nití, nemůže být šití. Šp. Ten by musel mnoho nakoupiti nití, jenž by chtěl lidem huby zašiti
. Šp. Není tak dlouhé niti, by se jí nedoviti. Pk. Ob- lúpí ho a naha čistého niti na púšť pustí. GR. Vz Čistý. — Vz Klubko. — N.
vodní po
hyblivá,
řasa. Vz Schd. 255). — N.
zapa- lovací, stopina, der Zündfaden. Bur.