NížinaNížina, y, f
., od
níž jako výšina od
výš;
ale i: nížina, poněvadž před příponou-
ina dlouhá kmenová samohláska se krátívá: důl — dolina, mýdlo — mydlina, býlí — by- lina, louka — lučina, skála — skalina, péro — peřina, hloubka — hlubina. Vz -ina. — N.,
rovina v místě nízkém, nízká země, Tief- land
, n., Tiefebene, Niederung, f. Krajina, která jest nad hladinou mořskou níž než 190 metrů (600'), nazývá se nížina
, která nemá povrchu rovného, nýbrž má na něm pahorky, slove n. pahorkatá. Tl. V nížině bývá vlhko. Us.
N-ny největší: sibiřská
, slovanská (vých. Europa), australská, jiho- americká. Tl.
N-ny europské: ruská, severo- německá, francouzská, uherská, valašská, jutská, padská (při řece Padu v severní Italii), andaluská;
americké: arktická, misi- sipská, atlantská, orinocká, maraňonská, ar- gentinská;
asijské: severozápadní (turanská, kirgizská, sibiřská), mesopotamská, kytajská;
Australie je nížina, jen na vých. straně je vysočina. Tl. Vz Země, Vysočina.