Noc
Noc. Sg. akkus. noc sju = tuto noc; sg. lok. s' noci místo si noci n. si noci, hac nocte. Vz List. fil. 1883. 303., 304, Anth. I. 3. vd. XXXVIII., Mkl. Etym. 217. Dlouhá n. Vz Mus. 1888. 357., 358. List mi pozdě v s nuoci byl dodán. Arch. VII. 318. Zda tvá žena nocci (noc si = tuto noc) porodila syna.GR. Mus. 1862. 371. Druhý pátek po velice noci. Arch. VIII. 411. N. před prvním májem filipojakubská, před svatým Janem Křtitelem. Vz Zbrt. 98., 99., 219. Má to všecko v noci (skryto). U Žamb. Dbv. Dobró noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. Národové nemizejí naspěch a tako- řka přes noc; Lidnaté město nemohlo Na- jednou jakoby přes noc zrůsti. Šf. Strož. I. 521., 554. Zmyju na každú noc lože své. Ž. wit. Ti už dali rozumu dobru noc (opili se). Němc. Již bylo na noc. Us. Noc je noc! Us. Rgl. Teraz je nócka malá, nič som sa něvyspala. Sl. spv. V. 183. S tebou sa mi, milý, každú nocku snívá. Sl. ps. Šf. II. 54. Ve dvě hodiny na noc. Bl. Když jí nechceš, proč s ní chodíš po nocích? Vk. Bývala-li nevěsta rozpustilá nebo necudná, praví se, že přepila zlatú noc. Slez. Šd. V učení je noc žákům na pomoc. Tč. exc. Deň sedlá- kóm a noc žákóm najvíc posluhuje Glč. II. 217. To je, jako když dá hluchému
dobrou noc (marné). Rgl. exc. N. chval ráno
a den večer. Slez. Sd. Raději sám do noci,
než při cizí pomoci. Sbor. uč. Po tmě jako
v noci. N. má svoju moc (své právo). Slov.
Šd. — N. veliká. Št. Kn. š. 12. Velika noc
(tvar jmenný). Hus Post. 51. b. Až do ve-
liké noci. Mat.49.| Vz List. fil. 1886. 413.
V úterý po velice noci. Arch. VII. 235. — N. a den — sklenná bylina, drnavec, ste- novka, parietaria diffusa, das Glaskraut, rostl. Mllr. 76. - Vz Nocka.