Nouze
Nouze = úzkosť, tíseň a p. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 41., Mkl. Etym. 217., List. fil. 1884. 323., Rk. Sl., Hr. ruk. P. 833., M. 429., 488., Pl. 117., 238., 245., D. 1062., SŘ. 23. N. kněžstva činí nouzi o kněžstvo. Dch. To vod nouze nepůjdu (to po jiném nedo- dělám). U Rychn. Ód těch svých nouzí do lesů jsme utekli. Drsk. N. mne podavuje. Sš. II. 185. Od jídla a pití nebyla n. Brt. D. 185. Tomu n. neškodí, kdo ctnosť pro- vodí. Slez. Tč. N. hrozebně se dívá v jizbu naši ubohou. Čch. L. k. 47. N. stranou (je po nouzi)! Us. Čce. Tkč. Naučí n. práci. Us. Bž. Nuzná núze. Arch. VIII. 453. V núzi býti. Výb. II. 13. Núze činí všecky věci ku požitku obecny. Hus. I. 374. N. vůli hamuje. Exc. Ktož s ním sstojí i v núzi; Núzi tr- pěti; Co ženě dobré většie n., než muž ukrutný aneb nevěrný?; Núzi někomu uči- niti. Št. Kn. š. 9., 19., 69., 91. Núza není sestra ani bratr. N. ke všemu připudí. Smil. N. vuole nemá. Arch. VII. 176. Přijdeš do nouze, Bůh ti pomůže. Slez. Šd. Doufej v Boha, Bůh ti pomůže, když ne z bídy, aspoň do nouze. Us. Té. V nouzi přítele poznáš. Sbor. uč. V núziť jest přietele po- znati. Ezp. 1929. V nouzi stud na stranu. Bž. exc. Všude závisť kromě nouze. Lpř. Nouze lže; Bez n. věk prožívá, kdo penězi oplývá; Zlí dnové skáčí, n. učí a cizí chléb nedá spáti. Bž. exc. N. člověka najde, i když slunce zajde. Tč. exc. — N. = nedostatek pokrmu. V čas nouze pes chlupy líže; Má-li čert nouzí, polyká mouchy. Dch. — N. = chuďas. Jde N., otvírej vrata. Sbor. uč. — N. v bot. Cf. Čl. Kv. 288., Rstp. 939. — N., Nauze, sam. u Neveklova; Neujahrsdorf, ves u Králové Dvora; N. Hořejší a Dolejší, sam. u Neveklova. PL., Rk. Sl.