Obake
Obake. Cf. Bž. 25., 24., 216. Obak: Sv. ruk. Al 1196, An. 133., 312., 692., Výb. I 175., Št. Kn. š. 99. Obakž: Št. K. š. 56., 88, 170. Obaky, obake, obak, verum tamen. Ž. wit. 61. 5., 61. 6., 61. 10., Sv. ruk. SR. 130., Mkl. Etym 218. Obak mi nic nespo- můžeš; Bych vám mnoho pravil, obak mi nevěříte. Sv. ruk. 165., 173. Jakož obak pravda bieše. Výb. I. 404. A obakž ne tak, jakož mnie oni, to vycházie; A obakž kromě toho dosti jměl diela. Št. Kn. š 10., 32. Jehož (zbožie) musíš obak zbýti. Alx V. v. 1866 (HP. 45.). Alexandru dietěti obak cstnému zpoviedajú milosť svoju. Alx. Toť se jinak nemóž zdieti, tutoť mi jest obak umřeti. Ans. I poslal je on obaké (dle Opatr- ného: äfiqiÓTe^ov, ze dvou příčin). Hr. ruk. 101. Vzpomeň, coť jest řekl obaké tobě, jiným ženám také (dle Opatrného: dvěma stranám, ale hodí se tu dobře význam: jednak, ovšem a p.). Hr. ruk 99. Vzata bych našla obaké aneb hrob zrušen také (= dvoje věc může se přihoditi 1. Ježíš může býti vzat, 2 hrob může býti sbořen Et ipsum sublatum inveniam aut destructum sepulcrum.). Hr. ruk. 107. (Opatrný).