OběcatiOběcati, na Slov.
obecati; oběcávati, obě- titi, oběcovati = slíbiti (strč.). Výb. I. 1008
. —
co komu. To som ti ja dávno obecal (předpovídal)
. Mt. S
. O. oběť bohóm
. Rkk. 8. Kruvoj Neklanu oběce vieru. Rkk. 18. Učinichu vše, což sú byli oběcieli Hospodinu ; Oběcal-li si co Bohu, neváhaj dáti; Oběcal jemu Hospodin; Oběcěli přinésti do hospo- dinova domu. BO
. — Ostupichu Pavla židé, mnohé a těžké příčiny (causas) oběcujíc (ob- jicientes), jichžto nemohú dovésti. ZN. —
co nač — věnovati, určiti, hergeben, ver- wenden. Tři rynské oběcá na šaty. Na mor. Zlinsku. Brt.