ObmezitiObmeziti, il, en, ení;
obmezovati; ohra- diti
, umschränken, umgränzen, einschränken
, beengen. Jg. Cf. Neobmezený, unbeschränkt
, unbedingt. Vq.538. —
co: své vydání, svou dobročinnost Šm. Křiky daremné o. Br. O. louky.1580. —
se, koho v čem: ve vy- dání, Šm., v řeči. —
se, koho čím. Slunce obtáčením svým dny obmezuje. Kom. Krá- lovství mocí, právy atd. o. V. Vz Brt. Instr. 76 (jest ve slovníku otištěn): —Bs., Nz., Zk. —
se v co. Nz
. — co, se na co, na čem, šp.
prý místo: přestati na čem, obmeziti se něčím. Nz., Bs., Zk. V Brs. 114
. jest o této věci takto zaznamenáno: O.
co nač nelze ze mluvy staré a střední doložiti; vazba ta vznikla z potřeby vyjádřiti německé : etwas worauf beschränken. A nelze upříti, že jí mnohdy nelze nahraditi stručněji a přiměře- něji. Na př. Hasiči obmezili oheň stříkač- kami na tři domy, které již chytily. Kdyby se položil instr. vztahový
třemi domy, byla by věta nezřetelna. Ostatně
na s akkus. ve
výlučném smyslu není v češtině nové, zvl. po až. Promokl až na kůži. Až na pět zla- tých vše prohrál. Us.
Obmeziti se nač, jsem na něco obmezen, sich auf etwas beschränken, beschränkt sein, rovněž tak známého do- kladu nemá a jen u spisovatelů novějších dosti zhusta se užívá. Naproti čemuž sluší podotknouti, že v onom smyslu u spisovatelů starších čítáme frase:
přestati,
obvyknouti na čem, spokojiti se čím. Vz tato slovesa. Ma- touš na dvanácteru apoštolech co represen- tantech židovstva se obmezil. Sš. L. 3. Ně- kteří význam ten na jedinou Palaestinu ob- mezují. Sš. L. 32. —
co k čemu, šp. Ob- mezíme se k tomu. (V lékařském spise).