OborObor, u, m.,
vybraný počet osob, der Aus- schuss, die Auswahl. Ros. —
O., hejno,
tlapa, hromada. Haufe, m., Schar, f. Všecken obor obecného lidu. Plác. O. křesťanstva. Br. O. pobožných
. Kom. O. věrných. V. Ve vybraných oborech. Šm. —
Oborem, haufenweise. Starší oborem ho pochvalami k nebi vyzdvihují. Br. Oborem
se občané k obraně vlasti hrnuli. Sych. —
O., okrslek; působiště. Das Fach, die Interessensphäre, das Ressort, der Wir- kungskreis, das Schussbereich, das Bereich
, der Kreis. Obor světa. V. V novém
oboru smýšlení se octnouti; do oboru sahati: do oboru nějakého náležeti. Šm. Na celém oboru světa. I v oboru hudby dobře se zná. Ml. O. parnatý n. vzduchový, Sedl., vzdušný, die Atmosphäre. Sš. V o-ru literatury; to nesahá a nepatří do mého o-ru; volil si filosofii za svůj o.; o. filosofie jest veliký. Nt. O. působ- nosti, zájmů, střelby; o. barvitý; v o. něčí zasahovati. Dch. O. jejich (nauk) již tak roz- šířen jest, že . . . Pal. Rad. III. 232. Toho v celém oboru jazyka řeckého příklad nepři- chází. Sš. Mt. 82. O. státu a o. církve o sobě stojí; Pozemský majetek v o. státu sahá. Sš. L. 122.