Odemříti, oOdemříti, odemru, el, ení;
odmírati. Vz Mříti. Absterben, hinwegsterben.
— komu. Rodiče dítkám odu
mřeli
. V.
-- odkud. Z toho světa o. Jg. Z domu o. Zlob. —
koho, čeho, od čeho (čím), nach dem Tode hinterlassen, ansterben. O. dítek, od dítek. V. Rodiče ho příliš časně odumřeli. V. Bohactví (gt.) Hladem
odumřeli, sich mitten im Reichthum zu Tode hungern
. Jg. —
co komu. Tak mi ani haléřka neode- mřel (nezůstavil). Kam. Odkúpil mého dě- dictví, ježto mi otec mój nebožčík odemřel. Půh. ol
. 1412
., Půh. brn. 1406.