Odhroziti
Odhroziti, il, žen, ení; odhrožovati, ab- schrecken, wegscheuchen, abdrohen. V. — Nedali se mu odhrožovati. Br. — koho od čeho (čím): někoho od předsevzetí, od stavení, V., nesvornostmi, Kom., hrozbami, Us., od náboženství, V., od práva o., durch Drohung vom Rechtswege abbringen. Kn. rož. č. 245. Adámek o-zil mne pravú hrózú. Půh. I. 147. — koho čeho. Zk. Toho mi jest odhrozil mé kupce. Brt. S. §. 98. — aby. Odhrožovali je, aby toho dne neslavili. Br. Vz Brániti (strany vazby: aby — ne.).