OrtelovatiOrtelovati = souditi
, odsuzovati, rozsu- zovati, urtheilen. Vz Ortel. —
abs. Orteluje a nesedí na soudu. Solf. Kdo kvapně orteluje, obyčejně po účinku lituje. Jg., C. 260. —
se s kým. S otcem se orteloval
. V. —
koho na co: na smrť
. V. —
co k čemu. Knihy k spálení
. Plk.; k smrti koho o. V. — Jg.