Osahati
Osahati; osáhnouti, hnul a hl, ut, utí; osíci (zastr. osahu), sáhl, žen, ení; osahovati = obsahati, obsáhnouti, umgreifen, umfassen. — co, koho. Bůh všecky věci osahá. Hus. Co vlk osiehne (zastr. = osáhne), nebrzo pustí. Prov., Jg. Nevod všeliký národ rybí osáhne. St. Lež osáhla tvého otce, syny a nás s nimi. Č. M. 47. A velikú drahotu v zemi učinili, nebo osahujíce kostely a posádky i mlátili lidem vše, což v stodolách měli. Let. 88, Někoho o. = holí etc. zasáhnouti, zbíti. Jg., Us. Múdrosť všecko osáhla silně. Št. 255. — co, koho čím. Boha rozumem o. nelze. Hus., Leg. Toho ijeden rozumem ani smyslem osáhnúti može. BO. O. dědiny mocí. Chč. 448. Jeho duše osáhla jest smyslem všicku zemi. BO. Zákon osahuje smyslem příliš široké věci. Ch. — co v co. Tkadl. — co kde. Ty de- štice osáhnou tu kosť zlomenou mezi sebou. Lk.