OsočitiOsočiti, il, en, ení;
osočovati = obelhati, zoškliviti, očerniti, v nenávisť uvésti, an-, be , verschwärzen, verleumden, verhasst ma- chen, verklatschen. Jg. —
koho (akkus.)
kde:
u soudců, V., u krále. Kram
. O
. koho
před císařem. V. —
čím. David lživými řečmi u krále osočen byl. Br. —
koho komu. Někoho jinému o
. Rváč
. — k
e k
omu. Než po hříchu, žes ku pánu velmi osočen. Štěstí. Zena mnohého osočila k ciesaři. Martira. —
se na
koho = osopiti se (snad konfusí s tímto). Jak osa se na nme osočí
. Us. u Přer. Kd. —
adv. Křivě, tajné ně- koho o
. Kat, 58.