Osoh
Osoh, u, m. Na Slov. ----- užitek, der Nutzen. Osoh mu bere. Osob mi vezmeš. Baiz. Jaký z tebe o. V Není to bez o-hu. O. donášeti, na o. býti (Kd.). Žádného o-hu nebrati, ne- dostati, neměti. K o-hu sloužiti. Někomu na o. pomáhati. Něco si na o. obrátiti, učiniti. Bern. Škoda neb osoh, smrť neb život. Prov., Bern. O-hy a užitky z gruntů bráti. Pisar píše mnoho, nemá osoh z toho, nepuojdem zaň. Koll. Jenž i oné mysli k o-hu mluvila by zřejmě o Bohu. Sš. Bs. 180. — O., činže, úrok, Interessen, Zins. O. dávati, platiti. P. O. z pole. Bern.