Ostati
Ostati,ostanu, ostal,áníi; ostávati=trvati, býti, bleiben, verbleiben; trvati v jistém stavu, na místě, bleiben; bydliti, wohnen; ustrnouti na čem, woran beruhen, stehen bleiben; zů- stati, nedospěti, zurückbleiben; pozůstati, zanechánu býti, übrig bleiben; padnouti, ze- mříti, bleiben, sterben; opustiti, nechati, od- vyknouti, verlassen, entwöhnen. Jg. — aBs. Ostane to tak. Jg. Klisna ostala hřebná. D. Jižť jsem jako kůl od plotu ostal. Tkad. Kde ten člověk ostává ? Kde ostal tak dlouho ? Ostal daleko po zadu. Us. — co = ostaviti, opustiti, verlassen. Jir. Já tebe ostal. Výb. I. 787., 808. — s čím, s kým. Já s tebú jsem ostal a ty se mnú. Tkad. Neosta i jednoho s ním. St. skl. Ostaňte (= buďte) s Bohem. A již by s vodú ostal (se spokojil). Chč. 633. — čím. Ostaň mým přítelem. Us. Dědicem ostal, L., vítězem. Č. V slepotě ostanu pravým soudem božím. GR. Ostal vdovcem. Ht. S. 232. Pannú ostala před porodem, na porodu i po porodu. Ht. 31. Ostaň jaborem vysokým. Sš. P. 143. Knížetem v Čechách ostal. Výb. I. 314. Učenie boží bludem u nich ostalo. Chč. P. 113. b.; 76. a., 192. a. Jak ona klnula, bych dřevem ostala. Mor. P. 144. Zb. Kdo ten Dunaj přeplyne, rytířem ostane. Mor. P. 188. Zb. — komu. Ta chuť ovoci ostane. Toms. Málo mu ostane. Us. — při čem (kde komu): při nemocném, Us., při svém statku. Tkad., Solf. O. při svém právě. Arch. I. 66. 53. — (kde) za co. Janíček za vojáka ostal. Sš. P. 573. Ostaň u mne za pacholka. Kn. poh. 623., II. 133. — kde (v čem): v sirobě, Tkad., v posteli, v městě, Jg., v mezech povolání, Sokol, v bitvě, Us.; v té ulici ostávám. Us. Ostaňte v tom městě, donidž neotrostú brady vaše. Bj. Sv. Prokop po tom boji osta u po- koji. Výb. I. 194. — kde (na čem): na trhu, na tržišti ostávati. Ciesařová s panstvem ostala na Hradě. Kat. 2920. Právo ostalo na próvodových svědcích, die Zeugen des Klä- gers hatten den Eid zu leisten. Kn. rož. č. 148. Gl. Rádi na vršěch ostávají. BO. A přes to na panském nálezu ostane.O. z D. Neostane kámen na kameni. Leg. — na čem. Na tom ostali, že opět se sejdou. Us. Na tom jste ostali, aby též hrad sbořen byl. Hank. Výb. Na tom ostaneme (setrváme). Us. Hrš. — kde (po kom, za kým): Pro mdlobu po jiných, za jinými ostal. — po kom. Ostalo po něm pět dětí. Us. Nic po nich nezůstalo, jediné prach a červi. V. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D. — k čemu. Ostává pět zlatých k placení. Us. — koho (gt.), čeho (opustiti, nechati, odvyknouti). Nechce té viery ostati. Pass. 34. Ostaň toho zlého bludu. Star. skl. IV. 235. Ostávejme hříchův a nepravostí. Bart. 347. Aby své vóle ostával (zanechával). Smil v. 1542. O. obyčejův. Ros. Jiní tebe ostanou. V. Někteří, nežby ďábelských kusův ostali, raději ven ze země vyšli. Háj. Zda mníš, bych tebe ostal ? Pass. Zboží o. St. skl. Ale že chuten hřích, proto hříchu neostanu. Št. Protož osta- núce všaké obludy (zanechajíce jí). Kat. 2113. Tam násilníci sú ostali své burďy (tumultus). BO. Budete-li hledati Hospodina, naleznete jej ; pakli jeho ostanete, ostane vás. BO. Nikoli tomu nevěřím, aby ta těžká zimnice tebe tak lehce ostati měla. Háj. 74. Nynie ostal nás; neroď nás ostávati (opouštěti); lid mne ostane (ostaví); ostali toho úmysla; ostalo jeho vojsko (reliquit); ničehož neostaň; hroziechu nám umějíce, by naše rucě ostalě toho diela. BO. Osta jie studenicie (febris); ostala jest jeho zimnicie; Bóh nás neostane; ďábel jeho osta. ZN. Básní, zpravování (pomluv) a všeliké věci nepotřebné a šeredné ostaňme. Št. 6. Jako jest živ Bóh, tak jistě tebe neostane. Bj. Když ostane (opustí) vás majetek. Sš. L. 157. A zlého ostanouce. Bls. 32. — Reš., Krab., Solf., Tkad., Leg., Rad. zvíř., Mus., Lom. — od koho. Všechny ty nemoci od tebe ostanou a budeš zdráva. Ms. Kn. lek. — kde (nad čím). Přihodilo-liby se, že by mnoho časóv ostal oblak nad ním . . . BO. — proč kde. Pro mdlobu po zadu o. Us. — kde (před čím): před hradem. Jg. Před těmi nic neostane. Výb. I. 248. — z čeho. Pane, z tejto nemoci, to věz, já neostanu. GR. — bez čeho: bez muže. Št. N. 167. — komu nač. To by (ti) na věčnú potupu ostalo. Arch. 1. 21. — se čeho (= pustiti). Všeho zlého se ostati. St. skl. — s inft. V naukách kochati se neostávejme. L. Šel do světa, ale ostál (= ostal) dělat v Kromě- říži. Na mor. Zlínsku. Brt.